PRAGUE SEVEN _{[ultimate frisbee team]}

Začátek tohoto turnaje měl už předehru v Praze, kde jsme asi týden před turnajem zjistili, že nám zoufale chybí ženy … hráčky frisbee, co by s námi jely na tento německý turnaj. Všechny byly zraněné, nemocné, učily se na zkoušky nebo dováděly na horách. Hledali jsme posily i v jiných týmech, ale všechny slečny, co měly čas, jely na souběžně pořádaný turnaj Prague Winter. Na turnaji v Ilmenau se hrálo stylem easy mix, což znamenalo mít aspoň dvě holky do týmu (vždy musela být jedna na hřišti). Nakonec jela Helča a další dvě holky jsme draftovali až na místě.

Odjezd byl v pátek 27.1.2012 po tréninku. Konečná sestava zněla: Martí, Hruška, Petr Z., Márfy, Jirka S., Horst, Aleš, Steve a Helča. Do Ilmenau jsme po menší okružní jízdě po městě dorazili kolem jedné, asi do tří jsme ještě tmelili kolektiv pivem a stolním fotbálkem. Následoval zasloužený spánek.

Ráno první zápas proti Stoneheads (Karl-Marx-Stadt) jsme hráli sice dost rozespale a zbrkle, ale soupeř na tom byl naštěstí ještě o dost hůře a tak jsme vyhráli 16:4. Druhý zápas proti Fichten (Ilmenau) byl už lepší, ač to dle výsledku není na první pohled viditelné. Výhra 16:8 potěšila a mírně uklidnila. Do třetice nás čekali Forest Dive Back (Exil Ilmenau). To už bylo jiné kafe. “Staříci” z Ilmenau nám byli více než dobrými soupeři a udolali nás 13:6. Obě strany dělaly chyby, my bohužel víc. Nabuzeni jsme nastoupili do našeho předposledního sobotního zapasu. Dobrým začátkem a více uklidněnou hrou než v předchozím zápase jsme potrápili tým Endwurf (Weimar), který podlehl tlaku Agáty 13:7.

Poslední představení dne proti Paradisco (Jena), kteří drželi šňůru neporazitelnosti, bylo velmi obtížné. Do zápasu jsme naskočili aktivně, ale soupeř nás i tak svou hrou a zkušenostmi zastínil. Paradisco již od začátku tlačili a svou užasnou obranou nám nedávali mnoho prostoru. Konečným výsledkem 13:5 v jejich prospěch nám mírně srazili hřebínky. Ale i tak jsme se nemuseli za své vystoupení stydět. Lépe proti nim do té doby nedopadl nikdo, ba naopak. Výsledek 21:5 byl jedním z nejhezčích za celý den.:)

Po odehrání našich zápasů a osprchování se jsme vyrazili na nákup a na obhlídku města. Zakončení dne patřilo večeři a párty, která ale začínala až kolem jedenácté. Na párty vyrazili reprezentovat Helča, Martin, Jirka S., Petr a Aleš. Márfy, Hruška a Steve nedokázali překonat lenost a opustit spacáky. A to proti jejich lenosti bojoval i zbytek týmu, který se snažil kluky vyhnat pomoci sněhu a mírného násilí.
Jak probíhala párty a v kolik kdo přišel se zeptejte Martina, který ráno vypadal, že tam zůstal nejdéle ze všech. (Ač to pochopitelně nebyla pravda - s Jirkou jsme tam sice vydrželi až do zavíračky, ale párty stejně vyhrál tým Endwurf, který setrval také až do zavíračky, ale v kompletním počtu dvanácti hráčů (!!!). Sedma (všichni kromě spáčů a mě) se na párty blýskla skvělým karaoke, které musela na žádost publika jednou zopakovat - pozn. Martí)

Ráno nás čekal hned první zápas, a to proti našim oblíbencům Hallunkenům (Halle), kteří měli v týmu spoustu slečen. Proti jejich zónové obraně se nám špatně hrálo, ale i tak jsme s nimi dokázali dlouho držet krok. Ke konci zápasu však přišly dva momenty, které budou v kuloárech omílané ještě asi dlouho. Nejdříve si jejich hráčka nahlásila celkem sporný útočný faul (Stevem) a chvíli po něm si Hallunkeni nahlásili time-out, což by bylo ok, kdyby do konce zápasu nezbývalo 1,5 minuty. Pravidla turnaje to sice nezakazovala, ale jako fair play nám to rozhodně nepřišlo. Za stavu 9:7 pro soupeře nám bylo jasné, že je rozhodnuto a ukončili tím zápas ku svému prospěchu. To nás roznítilo, protože nemožnost zabojovat a srovnat je mnohem horší, než prohrát vlastními chybami nebo špatnou obranou. Poslední tři přihrávky soupeře jsme už téměř nebránili a prohráli 10:7.  Zklamaní jsme šli odpočívat a spát.

Druhé vystoupení dne proti WegWerfGesellschaft (München) už bylo spiritovější, ale rozhodně ne pomalé nebo nudné. Vyrovnaný zápas skýtal sice krom několika výborných obran a útoků i pár hlášek, ale ihned vyřešených. Prostě krásný intenzivní zápas, který byl pár minut před koncem 9:9. Poslední útok WWG jsme z posledních sil odrazili a následně skórovali, což vyvolalo vlnu eufórie. Toto vítězství (10:9) nás posunovalo do boje o 5. místo.

Forest Dive Back - tým, který nás již jednou porazil. Právě ten nás čekal do posledního boje. Nastoupeni s dobrou náladou a optimismem jsme naskočili na palubovku vybojovat páté místo. Co se ale nestalo, zápas se nám nepovedl dle našich představ. Také lepší kvalita a zkušenost hráčů soupeřova týmu byla znát. FDB z Ilmenau nás rozdrtili výsledkem třídy, přesný počet bodů si nikdo nechtěl ani zapamatovat. Ale spirit byl úžasný! Oba týmy makaly na plný plyn. Zpěv němců v závěrečném kolečku a společná fotka krásně zakončily celý turnaj.

Úplný závěr byl zakončen vyhlášením, šampaňským ve sprše a odjezdem. Po zhodnocení umístění, tedy šestého místa z dvanácti, jsme si imaginárně potřásli rukou. Vyhráli jsme něco jako německou FUJárnu. Tzn., porazili jsme všechny slabší nebo podobně silné soupeře. Týmy, které jsme nedokázali přehrát, vyhrávaly většinou nad ostatními rozdílem třídy.

Sportu zdar, Ultimate zvláště

Hruška

• Pár fotek od Petra

Napsal Lesy.

Druhý lednový víkend se Pražská sedma účastnila druhého vydání Fujárny. O tom, že halová sezona je v plném proudu svědčí i fakt, že pro část týmu šlo již o druhý turnaj v roce 2012. Na oficiálně open akci jsme se sešli v příjemně namixované sestavě: Hanka, Lucka, Martina, Zdeněk, Pepík, Marfy, Martin plus zkušení handleři Steve a Martí. Na večerní zápas nahradil kulturního Zdeňka studující Jardáč.

Jako tradičně nás čekala pětičlenná dopolední skupina a jeden zápas o umístění. Přestože turnaj měl o něco slabší obsazení než minulá edice a měli jsme dva měsíce na sehrání, na konečném výsledku se to příliš neprojevilo. Po odevzdané porážce s favoritem Žlutou zimnicí (notně posílenou Chlupatou žábou), sympatickém nástupu proti Tree A, povinné výhře proti začátečníkům DND a napínavé porážce v posledním bodu od FUJů nás opět čekal souboj o celkové 7. místo. Tentokrát se nám podařilo se včas a v dostatečném počtu sejít, a přestože žďárské Pecky bojovaly a podařilo se jim pár úžasných chytů v zóně, nakonec jsme si nejtěsnější vítězství uhájili.

Celý den nám celkem pěkně pracoval útok, dařilo se nám udržet počet nevynucených chyb v rozumných mezích. Hráli jsme hodně a úspěšně dlouhou, což bylo asi částečně způsobeno nedostatkem handlerů a tím, že často nebylo komu oddumpovat. Obrana byla spíš vlažná, občas jsme zkoušeli nasadit i zónu, zkušenějším týmům ale příliš problémů nedělala.

Konečné pořadí

1. Žlutá zimnice
2. Kulatá šachovnice
3. TREE B
4. FUJ
5. TREE A
6. Dreamteam
7. Pražská sedma
8. Pecky (Spirit of the game)
9. DND
10. Juniorky

Uvidíme, jestli se nám podaří na stoupající trend v umístění i v kvalitě hry navázat za měsíc, na Fujárně III.

Napsal Lesy.

Napsal Jardáč.

Na open kvalifikaci do Cerekve se náš tým sešel ve vynikajícím složení, z tahounů týmů snad nechyběl nikdo (Ondra, Martin, Radek, Franta, Ráťa, Jirka, Hruška, Márfy, Aleš, Jardáč, Petr a Lesy), a tak cíl nemohl být jiný, než postoupit. Ovšem soupeři si nejsíš usmysleli totéž…

Začátek slibný, první sobotní utkání proti růžovým TREE rozhodují soupeři svými záhozy a konečný stav 9:6 nás katapultuje mezi favority naší tříčlenné skupiny. Naše sebvědomí však dokonale zkrouhl druhý zápas s Figurkama Slonů. Přesněji řečeno oni běhali a my se povětšinou dívali, takže debakl 6:9.

Tedy druzí ve skupině a v mnohými obdivovaném pavoukovi zápas navíc se Žlutou Zimnicí B. Jejich zónová obrana nám seděla, takže jsme si ze začátku vytvořili náskok, což se při našem stylu hry na konci hodilo. Do posledního sobotního zápas s ATRUC jsme vstupovali jako outsideři, čemuž nasvědčuje i úvodních pět atrucích bodů v řadě. Avšak pak se naštval Ondra, čímž hecl i zbytek týmu, a nakonec ze stavu 7:8, při posledním bodu a obraně, jsme vytěžili malý zázrak v podobě 9:8. Následný karban ve vesnické hospodě byl jen příjemným zpestřením nastalé atmosféry.

V neděli nám ke kvalifikování stačil vyhrát jediný zápas (z nejvýše tří). Nepříjemný budíček pod větráky nás probral už v 7, to ale nepodlomilo naše tvrdé odhodlání a do prvního zápzsu s 3SB jsme vlítli jak tajfun do Krkonoš. Za odměnu nám byl výsledek 11:5, jistota nejhůř druhého místa a finálový zápas s FUJ B, který Ondra zkušeně (možná za cenu bonboniéry a kytky) přesunul z 15:00 na pravé poledne. V něm šlo hlavně o to se nezranit, čemuž napovídal rychlý spád hry, a naše prohra o tři turnovery.

Cíl splněn, uvidíme se v Brně!

Napsal Jardáč.