PRAGUE SEVEN _{[ultimate frisbee team]}

napsala Lída.

Nad loňskou téměř hamletovskou otázku, zda jet či nejet, nebylo třeba dlouho přemýšlet. Kladná odpověď byla jasná již od vypsání do docházky.

Do rakouského Badenu jsme dorazili již v pátek a po pívu a jednom nočním Dominionu šli spát. V sobotu jsme hráli až skoro v 11 a tak jsme se mohli řádně prospat a halu jsme opouštěli jako poslední. To se však projevilo i na naší hře a první zápas s Soul Gringos jsme prohráli.

Nevěšeli jsme hlavu a doufali, že s tureckým týmem si poradíme. Hořké bylo naše zklamání, když jsme si nedokázali poradit s jejich bezchybnými chyty a skvělým give ‘n‘ go.

Na naší obranu ale musím říct, že jsme měli nevýhodu v podobě lazar týmu. Martin – cosi nataženého v kotníku, Zdeněk – bolavá ruka ještě z havlbrodské kvalifikace, Pítr – vykloubené rameno, tzn. hra s ortézou. Tak alespoň Zuzka, Hanka, Nela, Aleš, Petr, Ráťa a Marfy byli plně použitelní.

Teprve v posledním zápase dne jsme vybojovali výhru proti Lokomotiv Stolichnaya a spokojeně se mohli vydat na večeři, která byla výborná stejně jako loni.

Protože nám ale z minulého roku zbyl rest pokoření místní zříceniny, nacpaní jsme vyrazili do kopců, jen Nela s Ráťou a Marfym se vydali do města.

Výhled zeshora stál za to, po pořízení povinné skupinové fotky (dodá Aleš) jsme se vydali zase dolů, tentokrát jinou cestou v čele se Zdeňkem.

Po návratu do spací haly si část z nás dala zase Dominion (závisláci) a vcelku brzy jsme odpadli.

V neděli ráno nás již přivítalo na hřišti sluníčko, ale první zápas dne jsme opět prohráli, tentokrát se slovinským týmem Vertigo.

Pořádně dařit se nám začalo až proti pořádajícím Spinům a v posledním zápase, který jsme hráli znovu s Lokomotiv Stolichnaya. Výhry nebyly nijak výrazné, ale výhry to byly a to se počítá. Skončili jsme stejně jako loni na pěkném 9. místě, do příštího roku máme jistě co zlepšovat (např. zdravotní stav týmu) ale taky motivaci přijet zase!

napsala Lída.

Na letošní první ligový turnaj se náš open vydal v nepříliš početné jedenáctihlavé sestavě: Ondra, Zdeněk, Franta, Petr, Lesy, Luboš, Horst, Michal, Márfy, Aleš a Martin.

Jako první nás v sobotu čekal Yellow Block A (dravé Zimniční mládí doplněné o dravé nezimniční mládí. A o Čupíta 😉 ). Zápas byl celou dobu vyrovnaný – báli jsme se výprasku, ale dokázali se soupeřem držet krok až do poslední chvíle a prohráli jsme o pouhopouhé dva body. (12:10?).

Po téměř dvouhodinové pauze, nás čekal zápas proti PeaceEgg. Nějak se nám nedařilo pohlídat si jejich dlouhé a tak jsme brzo museli dotahovat dvou až tří bodové manko. Naštěstí se nám to podařilo a dokázali jsme srovnat na 9:9. Pak ale kluci z Písku opět nastoupili a bez většího odporu z naší strany naprosto v pohodě dovedi zápas do vítězného konce (12:9?).

Opět jeden zápas pauza a boj proti TreeMonkeys B. Asi nejhorší zápas dne – zatímco oba předchozí zápasy jsme (i přes výsledné skóre) hráli celkem pěkně a neměli jsme se zač stydět, tady jsme si vybrali perné chvilky. Nebyli jsme schopní s nimi držet krok a dostali jsme celkem nařezáno. Výsledná prohra o nějakých 4-5 bodů byla řekl bych až příliš lichotivá. Navíc jsem nám v tomhle zápase zmrzačil Zdeňka nepříliš vyvedenou dlouhou, kterou se pokusil zachránit v rybě a pohmoždil si zápěstí :(.

Po posledním sobotním zápase jsme se vydali na večeři do zamluvené pizzerie (pizza dobrá, ale to pivo snad ředili napůl vodou :-/) a po nepříliš dlouhé párty jsme se kolm půl jedné odebrali na kutě.

V neděli jsme zjistili že Zdeňkovi se ruka přes noc rozhýbat nepodařila a že jsme na zbytek turnaje jen v deseti. Jako první nás čekal Yellow Block B – to jako zkušení hráči ze Zimnice a spřátelených týmů. Když píšu „zkušení“ nemyslím tím „neběhaví“. Opět tým, se kterým jsme si nedovedli poradit a po zásluze jsme prohráli o +/- 4 body. Trochu to rozpoutalo debatu, jestli má cenu jezdit na takovéhle turnaje v menších počtech hráčů – někteří z nás už se po hřišti jen ploužili a o běhání si mohli nechat jen zdát.

Po pouze dvacetiminutové pauze jsme nastoupili proti Plzeňským Atruc. A předvedli jsme parádní nechuť hrát. Velice brzy jsme prohrávali 3:11 a působili jsme pěkně rezignovaně a odevzdaně. Nejsem si úplně jistý co se pak stalo, jestli Atruc začali být poněkud ukolébaní naším „výkonem“ nebo jestli někdo někde obětoval tele a krev mladé panny. Každopádně najednou se nám začalo dařit na co jsme sáhli a předvedli jsme neuvěřitelný obrat – zápas jsme nakonec vyhráli 12:11. Nějak jsme tomu nemohli uvěřit ani my, ani kluci z Atruc.

Do posledního turnajového zápasu proti Velké Moravě B, o deváté místo, jsme měli naskočit po předchozím obratu naprosto naspeedovaní a na koni, ale … Ale ne no. Začátek podobný jako s Atruc – najednou jsme prohrávali 3:9 a ani nevěděli jak k tomu došlo… Jenže i teď se nad námi slitoval nějaký černý mág a do cupu už jsme vletěli za stavu 11:9 pro nás a hrálo se do 12. Následovaly dva nepovedené útoky, kdy morava dorovnala na 11:11 (to aby to bylo zajímavé). V rozhodujícím bodě jsme ale víc štěstí měli my a z první ligy si tak přivážíme relativně dobré 9. místo.

Začalo jaro a s ním přišel i první ligově kvalifikační turnaj. V sobotu si teda počasí ještě zahrálo na podzim, ale v neděli už to nevydrželo a ukázalo nám sluníčko.

Stejně jako minulý rok jsme se rozhodly na turnaj spojit s Opicema a nastoupit na lajnu jako tým 7opic letos ovšem ještě s posilami z Atruc (Zdeňka a Ewyna).

Vzhledem k pěknému počtu – 14 – jsme hned na začátku vytvořily dvě hrací sedmičky. První se silným jistým útokem (i obranou) s naší ničící zbraní – Sestrami (Malá, Velká, Zdeňka, Helča, Pája, Hanka, Kája). A druhou dravou, hravou, veselou a hlavně velmi slunečnou (Haňďa, Lucka TM, Zuzka, Martina – Sluníčko, Lucka p7 – malý sluníčko, Janička, Lída).

První zápas v sobotu nás čekal na umělce s holkama z 3SB+Figurek. Zápas se hned od počátku začal vyvíjet v náš prospěch. Poradily jsme si s „brufenovou“ zónou a i přes spoustu našich osobních chyb jsme zápas vyhrály s velkým bodovým rozdílem (15:1).

Pak jsme nastoupily proti Fujkám v nedaleké Mírovce (hříště s poměrně velkým výškovým převýšením, hned vedle kolejí :-)). Fujky nás pěkně trestaly za každou chybičku, ale ani my jsme si nenechaly nic líbit. Vyklubal se z toho proto velmi napínavý zápas, který nakonec skončil vítězstvím našeho týmu s rozdílem pouhého jednoho bodu.

Tímto zápasem jsem ukončily boje v naší třítýmové skupině a mohly se pustit do prvního křížového zápasu proti Velké Moravě A, která vybojovala druhé místo v jejich čtyřtýmové skupině. Opět se nám podařilo udělat z toho drááámo a opět vyhrát o pouhý jeden bod. Tím jsme si zajistily první nedělní zápas až v půl jedné, což se některým spáčům, kteří zaspali a vstávali až po desáté hodině, velmi hodilo (ale nechci samozřejmě nikoho jmenovat :D).

V neděli jsme si zopakovaly zápas proti Velké Moravě A. Nyní to už byl pravý a nefalšovaný zápas, kde se rozhodovalo, jestli půjdeme do finále nebo do boje o třetí místo. Ačkoliv jsme se nejdříve praly o každý bod a stav byl dlouho vyrovnaný, nakonec se Morava utrhla a naprosto s přehledem si zajistila účast ve finále s Prdkami.

My jsme se tedy vydaly do boje o třetí místo se Zimnicí. Značný vítr pomáhal a zároveň škodil na obou stranách. Zimnice začala asi tříbodovým náskokem, který jsme my pak celý zápas doháněly, až jsme se dopracovaly na stav 8:8 (nebo 7:7?) a cup do 9 (8?). S velkou trochou toho štěstíčka jsme si bod do zóny donesly a slavily třetí místo.

Finále si vybojovaly PDženy, Velká Morava A sice skončila druhá – zato se Spiritem!

napsal Aleš.

Přes menší větší zmatky v organizaci nám Pepík přípravil v neděli 14.4.2013 první jarní venkovní turnaj, na kterém se sešlo 8 začátečnických týmů – Prague Devils, Figurky slonů, Frozen Angels, CVUTruc, UFB, FUJ a Pražská 7.

Nakonec se hrálo na fotbalovém hřišti v Břevnově a jelikož holky měly v ten samý termín soustředění na ligu, sešli jsme se v celých 8 lidech v sestavě Franta2, Bebe, Lesy, Pítr, Martin, Márfy, Aleš a Pepík.

V prvním zápase s týmem Z ústavu jsme po vyrovnaném nervozním začátku plném chyb odpor soupeře v polovině zápasu zlomili a zápas tak skončil 12 (nebo 13):5.

Po delší pauza jsme si zahráli s FUJema, kteří nás zpočátku výrazně přehrávali, ale ve druhé půlce zápasu se to otočilo a nakonec jsme prohráli jen o bod asi 8:9. Bohužel se v zápase zranil Pítr, který si při obranné rybě vyhodil rameno, takže si s Martinem den „zpestřili“ výletem na Homolku.

Do následujícího zápasu proti UFB nás tedy bylo jen 6, UFB mělo jen 8 lidí, takže jsme se domluvili na hře 6 proti 6. Hrát dva zápasy po sobě bez střídání je dost šílené a na konci zápasu se oba týmy po hřišti spíš ploužili. UFB se ploužili o trochu víc a při nerozhodném stavu při konci času jsme proměnili útok a tentokrát o bod vyhráli.

Ve skupině vzniklo kolečko 3 týmů s dvěma vítězstvími a snad i stejným skore a pořád nevím, kdo byl na jakém místě. Situace se vyřešila dohodou tak, že si FUJové zahráli s Figurkama, my s Frozen Angels a UFB s PD.

Do posledního zápasu nás posílily Martina, Zuzka a Lucka, takže jsme mohli i střídat dva lidi. A že to byla posila veliká se projevilo při hře, která vypadala občas i hezky a Frozen Angels jsme bez problému přehráli.

napsal Aleš.