PRAGUE SEVEN _{[ultimate frisbee team]}

Napsala Klára.

O víkendu 9. a 10. února jsme vyrazili na halové mistrovství České republiky v Mixu. Za Pražskou sedmu jely 2 týmy: Áčko, které úspěšně obhájilo 3. místo v 1. lize (a díky tomu nám odteď bude Agáta fandit s bronzovou medajlí na krku), a Béčko, které Sedmu reprezentovalo v lize 2. a skončilo na krásném 9. místě, což bylo zlepšení o dvě příčky oproti kvalifikaci.
V pátek večer se do Plzně vydali pouze tři průzkumníci, kteří jeli zkontrolovat restauraci, ve které jsme po perném sobotním dni večeřeli. Ostatní se k nim přidali až v sobotu, jelikož jsme hráli až v odpolední skupině.

O průběhu turnaje z pohledu Áčka se můžete dočíst v reportu od Františka. Já budu psát za Béčko, tedy za Martinu, Janu, Lídu, Kláru, Lesyho, Horsta, Aleše, Márfyho, Hrušku, Petra a samozřejmě za Agátu.

Turnaj jsme začali vítězstvím a to nad týmem Fuj B. Celý zápas byl vyrovnaný a prali jsme se o každý bod. Nakonec jsme vyhráli posledním bodem, a tak bylo skóre 9:8. Vítězství se nás ještě chvíli drželo, porazili jsme Velkou Moravu B 9:7. V tomto zápase jsme se střídali po bodu, poté to vypadalo, že nám Morava uteče, když vedli o dva body, ale my jsme to nevzdali a dotáhli jsme zápas až k vítězství.

Tím naše sobotní výhry skončily. V zápase s Tree jsme prohráli 11:6. Přestože ze začátku jsme si vzájemně body vyměňovali, začali jsme asi cítit únavu a nechali jsme Tree utéct. Pak už jsme skóre nebyli schopni dohnat, i tak jsme si ovšem urvali poslední bod zápasu. Další zápas byl však kritický. S Východním Blokem jsme prohráli 12:4 a ani jednou se nezdálo, že bychom měli sebemenší šanci. Dokonce jsem měla pocit, že jsme to ke konci zápasu tak nějak už vzdali. Nakonec jsme se však vyhecovali a dali poslední bod a tím jsme zakončili sobotní hraní.

Celý tým šel fandit Áčku a potom jsme všichni vyrazili na večeři. Po večeři si někteří zahráli fotbálek ve spací hale, jiní pařili v klubu Jas na oficiální párty nebo hráli Dominion. Výjimky stihli od každého trochu. Zodpovědně však většina z nás šla spát okolo jedné, abychom byli svěží a fit v neděli ráno na hřišti.

První nedělní zápas jsme bohužel prohráli, takže nám brzký spánek moc nepomohl. Tým Chupacabras nás porazil 10:3. Naše ranní energie byla vyčerpána v prvních 2 bodech. Jeden byl pro Chupacabras a druhý pro nás, ale dohromady trvaly 10 minut. Poté nás energie opustila a my už si v zápase moc neškrtli, přestože jsme jim nedali nic zadarmo. Tento zápas nás dostal na 5. místo ve skupině, a tak nás čekal už jen poslední zápas o 9. místo, ve kterém se nám Žlutou Zimnici C podařilo porazit. Tento zápas byl velice vyrovnaný. Když se nám podařilo vytáhnout skóre, naivně jsme si mysleli, že můžeme trochu polevit. Zjistili jsme však, že tomu tak není, když Zimnice dorovnala. Proto jsme znovu zabrali a tentokrát si náskok udrželi a vyhráli tak 11:7.

Napsala Klára.

Napsal Franta.

Druhý únorový víkend jsme vyrazili do Plzně, kde se již tradičně koná mixové halové mistrovství. Netradiční byl ovšem letos formát turnaje, protože se zde hrála současně 1. a 2. liga. Pražská 7 postavila hned 2 týmy; A tým si dal za cíl obhájit nebo vylepšit loňské 3. místo, hráči B týmu přijeli sbírat zkušenosti ve druhé lize (a pokud možno skončit do 7. místa, které zajišťuje účast v kvalifikaci pro první ligu na příští halovou mixovou sezónu).

Oba týmy P7 byly nasazeny až do odpoledních skupin, takže v pátek vyrazilo pouze jedno auto (podle plánovaného programu bych tipoval, že se inspirovali Šimkovou a Grossmannovou povídkou Výlet s Lomcovákem). Dále se budu věnovat především A-týmu, o tom, jak se v Plzni vedlo Béčku se dočtete v samostatném reportu.

Loni se nám osvědčil velký počet hráčů v týmu, a tak i letos nás bylo více, než je na halové turnaje obvyklé (12), jmenovitě Hanka, Helča, Iva, Lea, Pája, Zuzka, Franta, Martin (maskovaný tmavým přelivem), Ondra, Pavel, Pítr, Zdeněk.

Ve skupině jsme si nejprve poradili s domácími Atruc a následně s FUJ. Ukázala se jedna ze slabin týmu – ve chvíli, kdy vedeme o 3 body a měli bychom zápas „pohodlně“ dohrát, necháme soupeře vyrovnat a musíme náskok budovat znovu. To se nám stalo v úvodních dvou zápasech a nezbavili jsme se tohoto nešvaru po celý turnaj.

Třetí zápas ve skupině nás svedl dohromady s obhájcem titulu – obávanou Žlutou Zimnicí, proti které nám tentokrát nepomohlo ani očkování :). Po vyrovnaném průběhu nám v závěru Zimnice odskočila a zkušeně si pohlídala vítězství. V závěrečném zápase skupiny jsme utrpěli druhou porážku, tentokrát od týmu PeaceEgg. Nechali jsme si utéct začátek, a jelikož písečtí v útoku chybovali jen zřídka, nepodařilo se nám vývoj utkání otočit. Ve skupině jsme tedy obsadili třetí místo a mohli jsme se těšit na nedělní čtvrtfinále proti Terrible Monkeys (kteří skončili v dopolední skupině druzí za PD).

Ve čtvrtfinále nám opět v úvodu zápasu vše vychází, přichází ale slabší chvilka a dáme soupeři možnost vrátit se do zápasu. Rozhoduje poslední bod (ve kterém jsou dva turnovery), ale na druhý pokus útok proměňujeme a dostáváme se tak mezi 4 nejlepší týmy. V semifinále se opět potkáváme se Žlutou Zimnicí. V útoku nám funguje hra se třemi dívkami na lajně a v obraně se nám daří donutit soupeře k chybám. Bohužel obraná lajna má katastrofální úspěšnost útoku, a když se dopustíme nevynucené chyby v útoku, skóruje Zimnice s koncem času na 8:6.

Čeká nás tedy stejně jako v loňském roce zápas o třetí místo proti týmu Velká Morava, kdy se nám po vyrovnaném úvodu zápasu podaří odskočit na rozdíl 3 bodů. Velká Morava ve snaze o rychlé vyrovnání volí riskantní přihrávky, které ovšem nevycházejí a je z toho naše nejvyšší výhra na turnaji. Povedlo se nám tedy obhájit loňské třetí místo, Zimnice opět zvítězila, druzí skončili Prague Devils. Ocenění spirit of the game si odvezli Terrible Monkeys.

Napsal Franta.

Napsal Michal

V Dolní Cerekvi se uskutečnila kvalifikace na mistrovství ČR v kategorii Open. Turnaj to byl velmi bojovný. Bylo vidět spoustu ryb včetně takových, při kterých hráči otevřeli únikový vchod a skončili téměř venku ve sněhu nebo takových, kdy platilo pořekadlo, že hlavou zeď nezboříš. V boji o pět postupových míst nakonec byla úspěšná tato pětice: Tios, Žlutá Zimnice B, Atruc, Figurky Slonů a Velká Morava.

Náš B-tým prošel kvalifikací ve složení: Márfy, Petr, já (Michal), Bebe, Martin Kunc, Franta (2), Michal z Tree a Vláďa z Dream Teamu. Jak se nám dařilo?

Tree – P7B 12:0

První zápas byl proti Tree a vůbec se nám vůbec nepovedl. Dali jsme jen jeden bod a ten jsme si ještě ani neuhádali, naopak Tree předvedli daleko více progresivních hodů a užili si první zápas nad očekávání.

Fuj B – P7B 6:7

Druhý zápas ve skupině jsme dokázali těsně vyhrát, když jsme měli na konci zápasu trošku více sil a více štěstí než náš soupeř. Je nutné ocenit, jak se statečně Fujové drželi, ikdyž hráli se 3 slečnami.

Tios – P7B 13:2

Zápas s Tiosem byl pro nás svátkem, neboť jsme věděli, že nastupujeme proti opravdu elitnímu výběru. Dost možná jsme v tomto zápase podali náš nejlepší výkon na turnaji, což se bohužel nepromítlo do skóre, což je dáno naší až neuvěřitelnou schopností kazit útoky na poslední možnou chvíli. Myslím, že objektivnější skore by bylo 13:6.

MA – P7B 9:4

Nejdůležitější zápas turnaje o to, zda spadneme do skupiny o poslední místa či zda budeme pokračovat v pavoukovi. Ze začátku to vypadalo, že budeme s Mosquito Attack držet krok. MA vedli 3:1, ale hned jsme se dotáhli na 3:3, ale pak to s námi šlo s kopce a do konce zápasu jsme byli schopni dát už jen jeden bod a prohráli jsme 9:4.

Fuj B – P7B 5:6

Zápas, od kterého jsem si sliboval přesvědčivou výhru, začal slibně našim vedením 2:0, ale pak se to rychle obrátilo na 4:2 a celou polovinu zápasu jsme dotahovali. Naštěstí jsme dotáhli na 5:5 a poslední bod byl plný turnoverů a zvítězit mohlo dát kterékoliv družstvo, avšak naštěstí jsme měli trochu více sil a štěstí.

Chupacabras – P7B 5:3

Nejnervóznější zápas turnaj, ve kterém se obě družstva prala o každý bod. Zápas začal nevídanou sérií 11 turnoverů a ještě po 7 minutách hry svítilo na tabuli skóre 0:0. Jako první jsme skórovali my, ale Ch. rychle obrátili skóre. Celý zápas jsme hráli na doraz, na poslední dva body jsme dokonce stáhli sestavu a do posledního bodu jsme žili. Naneštěstí místo vyrovnání na 4:4 přišel vítězný bod Ch. a na nás zbylo až 14.místo.

Celkově je kvalifikace výsledkově zklamáním. Nicméně si tým dobře zahrál, částečně se sehrál a místy si dokázal, že jde hrát s každým, avšak si mnohdy dokázal, že umí velmi rychle darovat body jakémukoliv soupeři. Věřím, že do mistrovství vychytáme ještě několik věcí a uhrajeme v Brně daleko lepší výsledek. V každém případě jsem si díky celkem úzké sestavě v Dolní Cerkvi parádně zahrál a těším se do Brna!

Napsal Michal