PRAGUE SEVEN _{[ultimate frisbee team]}

Napsal Lesy.

O prvním listopadovém víkendu se skupinka statečných vydala do východního Německa sbírat cenné turnajové zkušenosti. Sedmu na turnaji v Ilmenau reprezentovali Aleš, Horst, lesy, Lída, Márfy, Martina, Petr Z. a na poslední chvíli naše řady rozšířil čestný host Bowman. Na pět zápasů se k nám na turnaji přidal také Michael z Ukrajiny, zapůjčený týmem Paradisco Jena. V Ilmenau se hraje systémem nonstop, s minimálně jednou dívkou na hřišti, v sobotu 21 a v neděli 25 minutové zápasy. Prostě zahráli jsme si všichni do sytosti.

Ilmenau je příjemné městečko uprostřed kopců a lesů Durynska, jehož největším lákadlem je místní technická univerzita. Pro nás je zase pozitivní, že univerzita oplývá krásnou moderní sportovní halou a místní komunita zde pořádá turnaje v ultimate. FreezeBee je turnaj spíš začátečnický, na tomto ročníku se sjela příjemná směs amatérských a masters týmů, prostě lidí, kteří se hrou především baví a nepotřebují vyhrát za každou cenu. Na hřišti proto občas chyběla kvalita přihrávek ale nikdy nadšení a spirit.

Na místo jsme dorazili v sobotu po jedné hodině ráno a vzhledem k tomu, že jsme figurovali v dopolední skupině, jsme se záhy odebrali do spacáků. Sobotní zápasy měly zvyšující se obtížnost, totéž by se snad dalo říct i o kvalitě naší hry. Začali jsme proti nejslabšímu týmu na turnaji, Endwurf z Weimaru, které jsme i přes poměrně rozespalý výkon porazili. Ve druhém zápase s Airguides Erfurt jsme teprve dostali tu správnou facku a porážka o bod od tohoto začátečnického týmu nás celkem probrala. Ve třetím zápase s mnichovskými WegWerfGesellschaft jsme sice také prohráli bodem v posledních třech přihrávkách ale předvedená hra už trošku začínala připomínat halový systém.

Zápas s pořadatelským týmem Forest Jump pak patřil mezi naše nejlepší na turnaji, a po pauze na oběd jsem na tuto jistou výhru navázali srdnatým výkonem (aspoň v první půlce) v souboji s o dvě třídy lepším týmem Disc-o-Fever z Würzburgu. Volný zbytek dne většina využila k návštěvě města, odehrálo se i pár intenzivních zápasů ve stolním fotbálku. Po příjemné večeři v místní grillstube následovala pirátská párty. I přes vidinu prvního ranního zápasu nás nejzdatnější jedinci reprezentovali až do čtyř do rána. Díky dobrému skóre jsme skončili ve skupině třetí a čekalo nás čtvrtfinále s týmem Gummibärchen 2. Borci z Karlsruhe nám názorně předvedli naše nedostatky ve fyzičce a ve vyrovnaném zápase nás prostě uběhali.

Zbyly na nás tedy boje o 5-8. místo a místní masters tým Forest Dive Back. V tomto utkání jsme po celkem koncentrovaném a taktickém výkonu uspěli, ale poslední zápas s WegWerfGesellschaft o konečné umístění už byl nad naše síly a skončil velkým bodovým rozdílem.

Celkově bych naše vystoupení na turnaji hodnotil spíš pozitivně. Na hře by se samozřejmě dalo najít mraky chyb, od váznoucí organizace hry a vlažné obrany přes nefungující middlovské návazné náběhy až po individuální házecí a chytací nedostatky jednotlivých hráčů. Podařilo se nám ale obhájit 6. místo z minulého ročníku a jako první setkání s halou v této sezoně turnaj posloužil perfektně.

Napsal Lesy.

Po dvou letech jsme se vrátili do haly v Lipsku, tentokrát s cílem napravit si reputaci a zahrát co nejlíp to půjde. Přes mírné zmatky a čachry se sestavami (přeci jen jsme souběžně posílali ještě jeden tým do Ilmenaou a část sedmy bloudila po Brněnských luzích a hájích v rámci TMOU) se nám podařilo vyjet ve složení Iva, Lucka, Klára, Pája, Ondra, Pítr, Pavel, Martin a hlavně posily ze 3SB Áňa a Mari (ještě jednou díky 😉 ). Měla s námi vyjet ještě Helča, ale bohužel byla den před odjezdem zákeřně přepadena nemocí.

Sobota

První zápas nás čekal v sobotu těsně před půl druhou hodinou odpolední a potkali jsme se v něm se starými známými Endzonis – teda, s mladší variantou našich starých známých. První halový zápas v letošní sezóně byl napínavý a vyrovnaný od začátku do konce, Pavel exhiboval parádním greatest a dostali jsme se do dvoubodového vedení. To jsme ale zvládli prošustrovat a ve výsledku o jeden bod prohrát.

Po dvouhodinové pauze už na nás natěšeně čekala omladina Saxy Divers – tým Pizza Valiento & friends Pizza Volante. Tady jsme neponechali nic náhodě – nechtěli jsme podstatně mladší tým podcenit. Podařilo se nám dobře nastoupit a několika podařenými dlouhými jsme si zajistili vedení a zápas jsme celkem v pohodě vyhráli. Ale jak dávaly tušit ostatní zápasy mladého týmu – ještě že jsme se s nimi potkali na začátku turnaje, v průběhu víkendu se podstatně zlepšili a bez větších problémů si poradili i s Endzonis.

Jako následujícího soupeře jsme potkali RaW (Relax and win), zkušené mástry, jejichž přesné hody a “elka” v zóně jsme nezvládali pokrýt. Naštěstí náš útok šlapal taky jak měl a zápas byl vyrovnaný – prohráli jsme rozdílem jednoho bodu a neměli jsme se za co stydět.

Souboj s neznámými Funaten měl klidný průběh a téměř nic si z něj nepamatuju. Ale vyhráli jsme a to se počítá ;).

Poslední sobotní zápas byl s Hallunkeny a pokud jsme chtěli postoupit do horní osmičky nezbývalo nám než vyhrát. Naštěstí se nám dařilo pronikat obranou Hallunkenů bez větších obtíží a zároveň jsme je při naší obraně trochu potrápili, díky čemuž jsme nakonec vyhráli a zařídili si třetí místo v šestičlenné skupině.

Párty

Doprava z haly do spací párty byla poměrně nudná, tak jsme si ji zpestřili bojovou hrou “setřes auto co jede za tebou”. To odbočíte vpravo, otočíte se o 180°, vjedete do pruhu pro odbočení vlevo a odbočíte doprava. Doma nezkoušejte… (prostě se mi navigace chytla v blbý moment, no…).

Pártyovali jsme statečně až do pěti do rána, kdy odpadl poslední plevel a z následného deathmatch souboje mezi asi 4 němci a Klárou vyvstal jasný vítěz párty – Klára.

Neděle

V nedělním čtvrtfinále jsme narazili na organizátory Saxy Divers a čekal nás intenzivní a vyrovnaný zápas, který bohužel poněkud kazily hlášky (některé nesmyslné) a zbytečné diskuze o pravidlech. Nicméně jsme si nenechali vzít bojovnou náladu a s náskokem dvou nebo tří bodů jsme postoupili do semifinále. Do cesty se nám opět připletli RaW. Věděli jsme že to půjde, že musíme dávat pozor na jejich holky, na overy a na sekery. Bohužel jsme v tomhle zápase nakupili takové množství chyb, až to nebylo hezké. RaW zaslouženě vyhráli rozdílem asi 4 bodů jednoho jediného bodu.

O třetí místo jsme se utkali s Goldfingers. Zápas opět vyrovnaný, vybudovali jsme si drobný náskok, který se nám podařilo udržet až do konce času, takže skvělé třetí místo (a pár stesků od RaW, že jsme proti nim měli hrát finále my a ne Endzonis, které porazili tuším 23:10 21:10).

Pořadí

1. RaW
2. Endzonis
3. Prague 7
4. Goldfingers
5. Halle (+ Beerrace +SPIRIT)
6. SAXY DIVERS
7. Dresden
8. Huck jemischt
9. Pizza Volante
10. Erdferkel
11. 7 Todsünden
12. Funaten

P.s.: A konečně se mi podařilo narvat to v té hale overem do stropu! 🙂